Odměrné roztoky
Jako odměrné roztoky se používají roztoky silných kyselin – chlorovodíkové a sírové, jejich látková koncentrace je od 0,1 do 1 mol/l. Obě kyseliny se připravují z komerčních druhů koncentrovaných kyselin ředěním. Obchodní koncentrace kyseliny chlorovodíkové je asi 36%, kyseliny sírové asi 96%. Skladováním se tato koncentrace snižuje, protože z kyseliny chlorovodíkové uniká plynný chlorovodík a kyselina sírová pohlcuje vzdušnou vlhkost. Pro přípravu odměrných roztoků jsou doporučovány roztoky s nejstabilnější koncentrací, která je u kyseliny sírové 52% a u kyseliny chlorovodíkové 20%.
Titr připravených odměrných roztoků je třeba stanovit.
Kyselina dusičná se pro přípravu odměrného roztoku nehodí, protože je to kyselina, která má výrazné oxidační účinky, díky nimž by docházelo k poškození použitého indikátoru i stanovované látky.
Při práci s koncentrovanými roztoky kyselin je třeba dodržovat všechna nařízení pro práci s žíravinami!
Standardní látky
Pro stanovení titru odměrných roztoků kyselin je vhodné použít některou z následujících látek.
- • Hydrogenuhličitan draselný KHCO3
- • Uhličitan sodný Na2CO3
- • Dekahydrát tetraboritanu disodného Na2B4O7.10H2O
- • Šťavelan disodný (COONa)2
Využití metody
Acidimetricky se může stanovit obsah hydroxidů, zásaditě reagujících solí (soli silných zásad a slabých kyselin) a dalších zásaditých látek (aminy, dusíkaté heterocykly…).
Ve farmaceutické praxi se metoda využívá např. ke stanovení obsahu hydroxidu vápenatého (v Calcii hydroxidi solutio), hydroxidu sodného (Fehlingův roztok), tetraboritanu disodného (Natrii tetraboratis occuloguttae, Natrii tetraboratis globulus).
Výpočet obsahu stanovované látky
Při výpočtu % obsahu stanovované látky je velmi důležité pečlivě zaznamenat vstupní údaje a chemickou rovnici, která vystihuje děj probíhající při titraci. Při výpočtu je možné využít dvou následujících schémat:
S využitím faktoru titrace, který byl podrobně popsán v předcházející kapitole, se v souladu se schématy provede výpočet obsahu stanovované látky.
Pokud se jedná o metodu uvedenou v platném lékopise, výpočet se podstatně zjednoduší. V těchto případech totiž není nutné sestavovat chemickou rovnici, ale využije se lékopisný údaj, který udává, jakému množství stanovované látky odpovídá 1 ml použitého odměrného roztoku.