= důkaz jednotlivých prvků → předpokladem dalších postupů je mineralizace organického vzorku (oxidační nebo redukční rozklad), následuje stanovení metodami anorganické analýzy
Mineralizace organického vzorku se provádí:
- spalováním při vysoké teplotě
- varem v minerálních kyselinách
důkaz uhlíku a vodíku spalovací trubice
- zčernání stěn žíhačky (uhlík)
- žíhání s oxidem měďnatým → uhlík se oxiduje na oxid uhličitý, zavedením do roztoku hydroxidu barnatého vzniká nerozpustný uhličitan barnatý
- chladná místa žíhačky se orosí vodou vznikající jako oxidační produkt vodíku
důkaz kyslíku
- jodová zkouška → roztoky jodu jsou v bezkyslíkatých rozpouštědlech růžové, v kyslíkatých hnědé
- termický rozklad → zahříváním v inertní atmosféře vznikají z uhlíku a kyslíku oxid uhličitý a uhelnatý, které se dokazují dalšími zkouškami
důkaz dusíku
- mineralizace s kovovým hořčíkem a uhličitanem draselným → vznikající kyanid se dokáže se železnatými ionty jako berlínská modř
- žíhání s natronovým vápnem (činidlo se připraví působením roztoku hydroxidu sodného na oxid vápenatý) → uvolní se amoniak, který se dokazuje metodami anorganické analýzy
důkaz síry
- provede se zároveň s důkazem dusíku žíháním s hořčíkem a uhličitanem draselným → vzniká sulfid, který se dokáže jako černá sraženina sulfidů železa
důkaz halogenů
- iontově vázaný halogen (halogenid organické baze) se dokáže přímo v roztoku, bez předchozí mineralizace
- důkaz s mědí: Beilsteinova orientační plamenová zkouška → měděný drátek se vzorkem obsahujícím halogen zreaguje na halogenid měďnatý, ten barví plamen zeleně (viz zkoušky na suché cestě, plamenové reakce)
- žíhání s oxidem vápenatým → mineralizací vzniklý halogenid se dokáže roztokem dusičnanu stříbrného