> VýukaSkip Navigation Links > BOZP 

Bezpečnost práce a požární ochrana v chemické laboratoři

Vstupní předpoklady

Obecná pravidla pro práci v chemické laboratoři (pořádek na pracovišti, ochranné pomůcky, digestoř, zahřívání kapalin, zapalování plynového kahanu, označování chemikálií, S-věty a R-věty, likvidace odpadů, skladování chemikálií, ….)

  • Hlavní vypínač elektřiny, vody a plynu
  • Bezpečná práce s žíravinami (kyselinami a zásadami)
  • Bezpečná práce s jedy
  • Zásady první pomoci při zasažení žíravinami a jedy
  • Vybavení lékárničky a evidence pracovních úrazů

Hlavní pravidla pro bezpečnou práci s hořlavinami

Hořlavina je látka, která za podmínek požáru hoří a uvolňuje při tom energii, nejčastěji světlo a teplo. Během procesů hoření mění látka svůj chemický charakter a produkuje při tom obvykle širokou paletu toxických látek.
Podle bodu vzplanutí se hořlaviny - hořlavé kapaliny - rozdělují do čtyř tříd.

  • I. třída – bod vzplanutí do 21 °C (aceton, lehké benzíny)
  • II. třída – bod vzplanutí nad 21 °C do 55 °C
  • III. třída – bod vzplanutí nad 55 °C do 100 °C
  • IV. třída – bod vzplanutí nad 100 °C do 250 °C

V laboratoři se nejčastěji setkáváme s kapalnými hořlavinami, mezi které patří hlavně organická rozpouštědla. K těm nejběžnějším řadíme benzín, metanol, etanol, aceton, ether, chloroform atd. Při práci s těmito látkami je nutné dodržovat některé zásady:

  • V první řadě je nutné zamezit styku hořlaviny s otevřeným ohněm nebo elektrickou jiskrou. Z tohoto důvodu se hořlaviny nesmí zahřívat přímým plamenem, ale musí se k tomuto účelu používat elektrických přístrojů (vařiče nebo topná hnízda), jejichž topná spirála je krytá a jsou pravidelně kontrolovány. Pokud se k zahřívání využívá topných lázní s kapalným médiem, je nutné volit lázeň tak, aby její náplň byla se zahřívanou hořlavou kapalinou mísitelná. Při zahřívání se nesmí zapomenout na varné kaménky, které zabrání utajenému varu.
  • S hořlavinami se musí pracovat tak, aby se zamezilo úniku hořlavých par do prostoru laboratoře (digestoř).
  • Další pravidlo pro bezpečnou práci s hořlavinami je nutnost vyloučit vznik statické elektřiny. Toto nebezpečí hrozí např. při utírání rozlitých hořlavin smýkavým pohybem tkaniny po laboratorním stole či podlahové krytině a při používání tkanin ze syntetických vláken. Rozlité hořlaviny necháme opatrně vsáknout přiložením savé, nejlépe bavlněné tkaniny, kterou následně odklidíme z laboratoře do prostoru, kde nehrozí vznik požáru.
  • Nádoby s hořlavinami musí být pečlivě označeny, a to nejen názvem kapaliny, ale též piktogramem a písmenným symbolem.
  • Při skladování hořlavin se musí používat chladné, dobře větratelné místnosti, skladovací prostory musí být dobře a viditelně označeny. V laboratoři se skladuje jen velmi malé množství hořlavin, a to ve speciálních ohnivzdorných skříních (kov). V rozbitných obalech se smí skladovat pouze množství nepřesahující 5 litrů hořlavé kapaliny. Lahve smí být naplněny do ¾ celkového objemu, aby v nádobě byl volný prostor pro rozpínání par při případném vzestupu teploty.
  • Výjimkou je skladování éteru, který se naopak uchovává v co nejplnějších nádobách, protože by mohlo dojít vlivem kyslíku přítomného ve vzduchové vrstvě k oxidaci éteru na výbušný peroxid.
  • Hořlaviny se nesmí skladovat současně s oxidačními činidly, výbušninami a oleji.
  • Použitá organická rozpouštědla se nelijí do vodovodních odpadů, ale likvidují se předepsaným způsobem.

Zásady první pomoci při práci s hořlavinami

  • Pří nadýchání je nutné vyvést postiženého na čerstvý vzduch a zajistit mu klid.
  • Pokud došlo ke styku hořlavé kapaliny s pokožkou, musí se postižené místo umýt vodou a mýdlem a ošetřit vhodným krémem (dochází k odmaštění pokožky).
  • Dojde-li k zasažení očí, je třeba vyplachovat oči cca 10 minut proudem vody a přivolat lékaře.
  • Při požití se nejprve vypláchnou ústa vodou, nesmí se vyvolávat zvracení, ale je potřeba donutit postiženého vypít alespoň půl litru vody a vyhledat lékaře.

Hašení požárů

  • Při vzniku požáru se musí zhasnout všechny zapálené kahany, uzavřít hlavní přívod plynu a elektřiny.
  • Malé požáry je možné hasit hasicí rouškou, pískem, popř. mokrým hadrem (nebo pouhým přikrytím hořícího předmětu v nádobě hodinovým sklem.
  • POZOR: vodou se nesmí hasit elektrické zařízení a látky, které vodu rozkládají (sodík).
  • Velké požáry se hasí použitím hasicích přístrojů. Pro laboratoř je nejvhodnější sněhový hasicí přístroj, který obsahuje jako náplň oxid uhličitý. Přístroj je dobře účinný, nepoškozuje laboratoř a není toxický.

Rizika práce s elektrickými zařízeními

Elektrická zařízení jsou potenciálním zdrojem úrazu elektrickým proudem. Úraz elektrickým proudem může ohrozit život zástavou dýchadích a srdečních svalů, nebo může způsobit popáleniny.

Organismus reaguje na elektrickou energii v závislosti na protékajícím proudu.

Účinky proudu procházejícího lidským tělem podle ČSN IEC 479:1998

  • při proudu do 0,9mA - nepostřehnutelný
  • při proudu 0,9-1,2mA - postřehnutelný v místě dotyku
  • při proudu 1,6 mA - křečovitý pocit ke kloubu ruky, předpaží a nakonec až k rameni
  • při proudu 13-15mA - bolesti jsou těžce snesitelné a předmět pod proudem je možné pustit jen s námahou (křeče svalů)
  • při proudu 10-30mA trvale procházející proudy nezpůsobují smrt, ale křeče a potíže při dýchání
  • kolem 500mA - trvale procházející proudy mohou být smrtelné (fibrilace srdečních komor), není-li postižený rychle odpojen
  • na 500mA - proud způsobí smrt i krátkodobým průchodem

Vzhledem k odporu, který tělo má je bezpečné napětí do 25V. V elektrických rozvodech se využívá napětí 230-240V. V nově vybavených laboratořích (od r.2009) jsou rozvody jištěny chrániči, které odpojí obvod při ztrátovém proudu 15-35mA.

Elektrická zásuvka. Toto zařízení je vybaveno zemnícím kolíkem a dvěmi zdířkami. Zdířka vlevo od kolíku, při pohledu zpředu, je fáze. Tato zdířka je pod napětím.

Veškeré zařízení používané ve škole i v laboratoři musí být každoročně kontrolováno autorizovaným revizním technikem. O kontrole je proveden záznam v kartě spotřebiče.

Elektrické spotřebiče je povoleno používat výhradně v souladu s určením výrobce.

Zásady práce s elektrickými zařízeními

Hlavní zásadou je nevsunovat do zásuvky nic, co k tomu není určeno.

Druhou zásadou je, že elektrickou zásuvku, kabel i spotřebič musíme zachovávat v suchém stavu, pokud není výrobcem určeno jinak. Kabel, který zasouváme do zásuvky musí být k tomu vybaven odpovídající koncovkou. Před připojením do elektrické sítě musíme kabel  zkontrolovat pohledem, zdali není poškozen. Ruce máme vždy suché.

Při podezření, že spotřebič není v pořádku jej neprodleně odpojíme a závadu ohlásíme.

Jak poznáme poškození?

  • poškozený kabel - je porušena povrchvá izolace, či vnitřní izolace.
  • viditelné mechanické poškození, které narušuje integritu zařízení - promáčkliny, prasklý korpus, protržené plátno ...
  • viditelné stopy po žáru - natavené části plastu, okouřené části
  • po dotyku s přístrojem ucítíme brnění, křeč, nebo bolest

Přístroj pak musí být vyřazen nebo opraven a zkontrolovám odborným technikem. O opravě je proveden záznam v kartě spotřebiče.

BOZP V ANALYTICKÉ LABORATOŘI

Předpisy pro práci v chemických laboratořích upravuje norma ČSN 01 8003 – Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích.
V analytické laboratoři jsou závazné interní předpisy vycházející z této normy.

Obecné předpisy

  1. Žáci jsou povinni dodržovat pravidla bezpečné práce v laboratoři, řídit se pokyny vyučujícího a provádět pouze práci zadanou nebo povolenou učitelem.
  2. V laboratoři musí být udržován pořádek a čistota.
  3. Pracovníci v laboratoři musí být seznámeni s umístěním hasicích přístrojů a se zacházením s nimi.
  4. Platí přísný zákaz jíst, pít a kouřit. Rovněž je zakázáno používat laboratorní nádoby na jídlo a pití.
  5. Před jídlem mimo laboratoř je nezbytné umýt si ruce.
  6. Po ukončení práce a před opuštěním pracovního místa je třeba se přesvědčit, zda je vše uklizené a zda jsou vypnuty elektrické spotřebiče a uzavřeny přívody vody a plynu.

Práce s chemikáliemi

  1. Při práci je třeba dbát, aby nedošlo ke styku chemické látky s pokožkou, sliznicí, dýchacími cestami či zažívacím ústrojím.
  2. Pevné chemické látky se zásadně nabírají pouze čistou laboratorní lžičkou. Kapalné látky se nepipetují ústy, ale pomocí nasávacího pístu či balónku.
  3. Po odebrání vzorku se nádoba s chemikálií okamžitě uzavře. Je třeba bedlivě dbát na to, aby nedošlo k záměně zátek na nádobách!
  4. Používané chemikálie musí být řádně označené, u kapalných látek dbáme na ochranu štítku před poškozením vytékající kapalinou.
  5. Jestliže je třeba posoudit zápach chemikálie, činí se tak z větší vzdálenosti, a sice pohybem ruky usměrněným proudem vzduchu směrem k sobě. V žádném případě se nesmí čichat přímo k otevřené nádobě s chemikálií!
  6. Při zahřívání kapalin je třeba vložit do baňky varné kamínky k zabránění utajeného varu. Nad vroucí kapaliny se z bezpečnostních důvodů nikdy nenakláníme!
  7. Látky, při jejichž rozpouštění se uvolňuje teplo, se rozpouštějí po částech za stálého míchání a případně chlazení (hydroxidy).
  8. Při ředění anorganických kyselin se lije kyselina do vody!
  9. Rozlité žíravé látky je třeba nejprve ředit vodou a neutralizovat (kyseliny slabou zásadou - uhličitanem sodným; zásady slabou kyselinou – kyselinou octovou), až poté je setřít hadrem.
  10. Vyžaduje-li to charakter práce, musí se používat ochranné pomůcky (brýle, štít, rukavice).
  11. Veškeré manipulace s dýmavými, dráždivými a zapáchajícími látkami, dále s jedovatými plyny a parami jedovatých látek je dovoleno provádět pouze v digestoři, stejně tak i spalování a žíhání látek.
  12. Při práci s látkami v otevřených nádobách (zkumavky, kádinky) se musí ústí nádob držet odvrácené od sebe a jiných pracovníků.