Analýza organických látek

Organické látky obsahují většinou jen několik prvků (C, H, O, N, někdy S, Cl, Br, I); z rozdílné stavby vyplývá i rozdílný charakter organické analýzy, neboť řada organických sloučenin má stejné zastoupení prvků v molekule, ale liší se její stavbou. Nestačí proto určit elementární složení, ale je třeba také znát, jakým způsobem jsou prvky ve sloučenině vázány, a provést strukturní analýzu. Optimálními metodami identifikace je kombinace chemických a instrumentálních metod.

Metody organické analýzy

Při analýze organické látky se využívají následující metody:

  1. Elementární analýza
  2. Rozpustnost a důkaz funkčních skupin
  3. Stanovení fyzikálních konstant

Postup kvalitativní analýzy organické sloučeniny

  1. Orientační zkoušky: popis vzorku – skupenství, barva, zápach, chování za zvýšené teploty aj.
  2. Určení rozpustnosti: Z chování látky ve vybraných jednoduchých rozpouštědlech získáváme přibližnou informaci o typu této látky. ANL organických látek: postup analýzy - tabulka rozpustnosti
  3. Stanovení fyzikálních konstant: teplota tání, destilační rozmezí, hustota, index lomu, optická otáčivost
  4. Elementární (prvkové) složení organické látky
  5. Důkazy funkčních skupin
 
Media