Jedná se o analytickou metodu založenou na oxidačních účincích bromičnanu draselného v kyselém prostředí. Při reakci dochází k tomu, že bróm s oxidačním číslem +V (v bromičnanu) přijímá v kyselém prostředí 6 elektronů a mění se na bromid (ox.č. –I) podle rovnice:
BrO3- + 6H+ + 6e- → Br- + 3 H2O
Po ztitrování veškeré redukující látky dochází k reakci první přebytečné kapky bromičnanu s vzniklým bromidem a vzniká elementární bróm
BrO3- + 5 Br- + 6H+ → 3Br2 + 3 H2O
Titrace bromičnanem draselným se může provádět následujícími způsoby:
- Přímá titrace v kyselém prostředí – využívá se při stanovení obsahu arsenitých, antimonitých a cínatých solí.
- Zpětná titrace – využívá se ke stanovení železnatých solí a siřičitanů, organických sloučenin, které se snadno oxidují, např. kyselina mravenčí a kyselina šťavelová.
- Titrace bromičnanem draselným za přítomnosti bromidu draselného.
Do vzorku se přidá předem dostatečné množství bromidu a pak se provede titrace bromičnanem. V tomto případě se stanovovaná látka neoxiduje přímo bromičnanem, ale vlastním účinným oxidovadlem je bróm, který se vytvořil reakcí bromidu a bromičnanu.
BrO3- + 5 Br- + 6H+ → 3Br2 + 3H2O
Tato metoda se využívá především ke stanovení organických látek, hlavně aromatických nebo nenasycených alifatických. Bróm reaguje s organickou látkou substituční nebo adiční reakcí. Tento způsob titrací se často označuje jako titrace bromometrické.
Indikace bodu ekvivalence
Indikace při tomto stanovení se provádí např. pomocí MO nebo MČ, které se nevratně rozruší vznikajícím brómem. Titrovaný roztok se odbarví.
Jiný způsob indikace je založen na přidání škrobového mazu, který obsahuje malé množství jodidu draselného. Nadbytek bromičnanu (první přebytečná kapka bromičnanu) vede k uvolnění jódu, který způsobí modré zabarvení škrobu.
K bezbarvým roztokům není nutné indikátor přidávat, protože vznikající bróm zabarví titrovaný roztok do žluté.
V kontrole léčiv se bromátometrie využívá např. při stanovení obsahu Resorcinolum, Phenolum.