Odměrné roztoky
Nejčastěji jsou používány roztoky NaOH a KOH, jejichž koncentrace se pohybuje v rozmezí
0,1 - 1 mol.l-1.
Odměrný roztok hydroxidu se připraví z pevné látky nebo s použitím 50% zásobního roztoku hydroxidu.
Z pevného hydroxidu se odměrný roztok připraví odvážením vypočítaného množství hydroxidu, rozpuštěním a doplněním čištěnou vodou na předepsaný objem. Vzhledem k tomu, že obchodní druhy hydroxidů nemají konstantní složení a hydroxidy reagují s oxidem uhličitým ze vzduchu, není možné je považovat za standardní látky. Proto se také ani sebepečlivější přípravou z hydroxidů nepřipraví roztok přesně požadované koncentrace. K navažování těchto látek je tedy možné použít váhy s menší přesností. Přesná koncentrace roztoku se zjistí experimentálně použitím některého ze způsobů stanovení titru, uvedených v předchozí kapitole.
Z 50% roztoku se připraví odměrný roztok ředěním. Zásobní roztok je pro přípravu odměrného roztoku výhodnější, protože neobsahuje uhličitany, které se v koncentrovaném roztoku nerozpustí a lze je odstranit filtrací. Titr odměrného roztoku je však také nutné stanovit.
Při práci s hydroxidy je nutné mít na paměti, že se jedná o velmi silné zásady, jejich roztoky (zvláště roztoky vyšších koncentrací) mají žíravé účinky.
Standardní látky
Jako standardní látky pro určení titru odměrných roztoků hydroxidů je vhodné použít
- Dihydrát kyseliny šťavelové (COOH)2.2H2O
Kyselina šťavelová je bílá krystalická látka, která se vyskytuje v některých rostlinách, hlavně ve šťavelu, odkud získala i jméno. Je dobře rozpustná ve vodě, avšak při práci s ní je nutné respektovat pravidla pro práci s jedovatými látkami. V lidském organizmu se slučuje s vápníkem a tvoří s ním nerozpustné soli, které jsou součástí močových a ledvinových kamenů.
- Kyselina benzoová C6H5COOH
Je to bílá krystalická látka, má schopnost sublimovat a ve vodě je rozpustná. V malých množstvích není zdraví škodlivá, používá se jako konzervační prostředek a ve zdravotnictví k léčení kožních defektů.
- Hydrogenftalan draselný C6H4COOH.COOK
Využití metody
Alkalimetrie se využívá ke stanovení obsahu kyselin, jejich disociační konstanta má hodnotu řádově vyšší než 10-7. Kyseliny s nižší disociační konstantou ve vodě téměř neodštěpují vodíkový kationt a jejich obsah se musí stanovit titrací v jiném rozpouštědle než voda (nevodné titrace).
Ve farmaceutické praxi se alkalimetrie může využít např. ke stanovení obsahu kyseliny octové, salicylové a borité ve farmaceutických přípravcích.
Speciální případ je kyselina boritá, která je součástí celé řady farmaceutických přípravků. Je to velmi slabá kyselina, její disociační konstanta je velmi nízká (5,8.10-10). Ve vodném prostředí téměř nedisociuje, a proto její obsah nelze stanovit přímou alkalimetrickou titrací. Při jejím stanovení je možné využít schopnosti této kyseliny tvořit s vícesytnými alkoholy (glycerol, mannitol, sorbitol) komplexní kyseliny, jejichž disociační konstanta je o 3 řády vyšší (10-7). Ve farmacii se k těmto účelům nejčastěji využívá mannitol (6 funkčních skupin).