Další práce s daty

V této kapitole budou stručně probrány další možnosti práce se zaznamenanými daty. Především bude popsáno:

  1. Řazení dat
  2. Filtrování dat
  3. Podmíněné formátování.

Cílem kapitoly je opět spíše ukázat další možnosti, než detailně probírat jejich využití.

Řazení

Naměřená data bývá často zapotřebí vhodně seřadit. Příkladem může být seřazení vzorků podle obsahu určité látky.

Na Obr. 51 jsou uvedeny výsledky analýzy šesti očíslovaných vzorků, u kterých je kromě zjištěného obsahu látky uvedeno také jméno osoby, která vzorek odebrala.

Mají-li být data v tabulce setříděná podle zjištěného obsahu účinné látky, je nutné označit celou oblast dat (tedy včetně čísla vzorku i jména odebírajícího). Je vhodné, ale ne nezbytné, označit i záhlaví tabulky s uvedeným popisem jednotlivých sloupců. Označení dat ilustruje Obr. 52.

Pro setřídění se použije ikona Seřadit na záložce Data (viz Obr. 52). Zobrazí se dialog Seřadit uvedený na Obr. 53.

V tomto dialogu je nutné nejprve vybrat sloupec, podle kterého mají být data seřazena. Protože byla označena i záhlaví tabulky, je možné z rozbalovacího seznamu Seřadit podle vybírat pomocí těchto popisů (v opačném případě by byly využity písmenné názvy sloupců v celé tabulce). Po zvolení sloupce pro třídění je nutné vybrat směr třídění (Obr. 54), tzn., mají-li být data tříděna od nejmenšího po největší nebo opačně.

U složitějších seznamů bývá někdy zapotřebí třídit podle více sloupců (např. nejdříve podle příjmení, poté podle křestního jména). V takovém případě je další třídící podmínku možné přidat pomocí tlačítka Přidat úroveň.

Po potvrzení dialogu Seřadit se data v tabulce automaticky přerovnají, jak znázorňuje Obr. 55.

Z Obr. 55 je patrné, že hodnoty ve sloupci D jsou správně setříděné od největší k nejmenší. Protože byly označeny všechny sloupce tabulky, byly odpovídajícím způsobem uspořádány i sloupce s číslem vzorku a jménem odebírající osoby. Pokud by při výběru byl označen pouze sloupec s obsahem účinné látky, zůstaly by první dva sloupce i po setřídění nezměněné a data v jednotlivých řádcích by si již neodpovídala, jak znázorňuje Obr. 56.

Z porovnání s Obr. 51 je patrné, že informace na řádcích nejsou správné – ve vzorku číslo 1 odebraném panem Novákem nebyla zjištěna koncentrace 16,5 mg/ml účinné látky. Nesprávně provedeným seřazením dat je možné výsledky experimentálního měření zcela znehodnotit.

Filtrování

Řazení dat zpřehledňuje data z hlediska určité veličiny a umožňuje např. rychlejší vyhledávání určité hodnoty, rychlé porovnání výsledků apod. Zobrazuje ale stále stejně velkou množinu dat. Filtrování je způsob, jak rychle, dočasným způsobem, skrýt řádky, které nejsou z určitého hlediska důležité. Tím vizuálně snižuje množství zobrazených dat a urychluje orientaci v těchto datech. Filtrování je užitečné především v případě zpracování velkého množství dat (stovky či tisíce řádků).

Ilustrace filtrování bude provedena na datech použitých na Obr. 55. Ze získaných dat je nutné rychle zobrazit výsledky pouze těch vzorků, které odebral pan Peterka.

Nejprve je nutné zapnout filtrování. To se provede tak, že se označí záhlaví dat, která mají být filtrovaná, a stiskne se tlačítko Filtr na záložce Data (Obr. 57).

Po zapnutí filtru se na pravých okrajích označených buněk objeví malá rozbalovací tlačítka (Obr. 58).

Jejich rozbalením lze zobrazit možnosti filtrování daného sloupce. Na XX jsou zobrazeny možnosti pro filtrování nad sloupcem se jménem odebírající osoby. Protože jmen odebírajících osob je málo a je zapotřebí zobrazit výsledky vzorků od konkrétní osoby, stačí pouze odškrtnout ta jména, která nejsou v dané chvíli podstatná (Obr. 59).

Po potvrzení se řádky se vzorky od pana Nováka a pana Skoupila skryjí. Nejsou ale vymazané (jak indikují i čísla řádku, která jsou modře zbarvená a nenavazují na sebe, viz Obr. 60), stejným postupem je možné je opět zobrazit. Zároveň je zapnutý filtr na prostředním sloupci indikován symbolem nálevky v rozbalovacím tlačítku.

V tomto případě bylo filtrování řádků založené na výčtu položek, které mají být zobrazeny. V případě velkého počtu hodnot by takový způsob nebyl příliš pohodlný. Filtrační podmínku proto lze zadat i obecnějším způsobem. Např. je potřeba zobrazit pouze ty výsledky, které přesahují určitou hodnotu. Výchozí situace je znázorněna na Obr. 61.

Rozbalením filtračního tlačítka na sloupci D se opět zobrazí pomocné menu, ze kterého je nutné vybrat možnost Filtry čísel a upřesnit způsob filtrování – v našem případě nás budou zajímat hodnoty větší než nějaká zadaná hodnota (Obr. 62).

Zobrazí se dialog Vlastní automatický filtr s přednastaveným typem filtrování „Je větší než“. Do příslušného pole lze zadat vlastní hodnotu, nebo po rozbalení pole vybrat některou z existujících hodnot (Obr. 63).

Po potvrzení se vyfiltrují pouze ty řádky, které mají ve sloupci D hodnotu větší než 15,5.

V předchozích příkladech bylo filtrování prováděno vždy na základě jednoho sloupce dat. Jednotlivé filtry je možné takřka libovolně kombinovat. Řádky filtrované na základě obsahu účinné látky by tak bylo možné dále filtrovat např. podle osoby, která vzorek odebrala apod.

Podmíněné formátování

V tomto textu nebylo blíže popisováno manuální formátování buněk (např. nastavování tučnosti písma, barevné podbarvování buněk atd.), protože vizuální úprava není z hlediska vyhodnocování zcela zásadní. V této kapitole bude demonstrována možnost tzv. podmíněného formátování, jehož význam při vyhodnocování je o poznání větší.

Podmíněné formátování představuje jiný způsob zvýraznění položek odpovídajících určité podmínce, než jaký používá filtrování. Filtrování skrývá celé řádky obsahující buňku nevyhovující nějaké podmínce a řádky s vyhovujícími hodnotami nechává zobrazené. Podmíněné formátování řádky ani buňky neskrývá a pouze vizuálně zvýrazňuje ty hodnoty (např. pomocí červeného podbarvení), které odpovídají určité podmínce.

Pro demonstraci bude použit stejný příklad, jaký byl využitý při výkladu filtrování. Výchozí situace je uvedena na Obr. 65. Opět je požadováno zvýraznit hodnoty koncentrace účinné látky větší než 15,5. Nejprve je nutné označit oblast dat, které se podmíněné formátování bude týkat. Dále se zvolí ikona Podmíněné formátování na záložce Domů. Z nabízených položek se v popisovaném případě zvolí možnost Zvýraznit pravidla buněk, konkrétně pravidlo Větší než (Obr. 65).

Zobrazí se dialog pro nastavení pravidla zobrazený na Obr. 66.

Zde je možné zadat vlastní hodnotu (v popisovaném případě 15,5) a vybrat způsob, jakým mají být buňky s hodnotou větší než 15,5 formátovány (v popisovaném případě světle červeným podbarvením). Konkrétní nastavení dialogu je uvedeno na Obr. 67.

Po potvrzení nastavení dojde k automatickému zvýraznění odpovídajících buněk (Obr. 68).

Příslušné pravidlo je vyhodnocováno s každou změnou cílových buněk. Pokud by např. v buňce D10 byla změněna hodnota z 15,1 na 15,6, buňka by automaticky získala příslušné podbarvení (Obr. 69).

Shrnutí kapitoly

V této kapitole byly ve stručnosti diskutovány další možnosti při práci s experimentálními daty. Mezi hlavní poznatky patří:

  • Data v tabulkách je možné jednoduše řadit podle hodnot v jednom nebo více sloupcích. Řazení dat může být vzestupné (od nejmenšího po největší) nebo sestupné (od největšího po nejmenší).
  • Při řazení dat je zapotřebí dbát na označení všech sloupců s daty, jinak mohou data po setřídění ztratit svou správnost.
  • Filtrování dat představuje způsob, jak lze dočasně skrýt ty řádky, které nevyhovují určitému pravidlu, a zobrazit jen vyhovující řádky.
  • Filtrování dat je možné založit na prostém výčtu hodnot, které mají být zobrazeny, nebo na obecném pravidlu (např. se zobrazí pouze ty řádky, které mají určitou hodnotu větší než zadané číslo).
  • Filtrování nad jednotlivými sloupci může být vzájemně kombinováno k zobrazení dat se složitější specifikací (např. data od určité osoby přesahující určitou hodnotu).
  • Podmíněné filtrování neskrývá řádky s nevyhovujícími daty, pro odlišení dat vyhovujících určité podmínce využívá vizuální způsoby (např. barevné podbarvení).
  • Podmínka pro podmíněné formátování je vyhodnocována s každou změnou dat. Je tak možné nejprve zadat podmínky pro podmíněné formátování a teprve dodatečně dopisovat naměřená data.
  • Podmíněné formátování a filtrování je možné vzájemně kombinovat.
 
Media